Je úterý a klasicky jdem lízt. Tedy, odpadá Vlasta, Ondra a tak to tak nějak vzdávám. Ozve se Luky a tak toho náležitě využívám a domluvíme se na Havranovi. Jedem celkem pozdě a tak správně tuším, že čelofka bude naprosto nezbytná – ono to lezení s O. Lukeš končí prakticky vždy za tmy 🙂

Vybírá se Koutová cesta z levé údolní strany. Já ji nemám rád, ale Ondra jde do toho. Dává a já se vybavím batohem s botama a čelovkou a tak jako vždy nedávám úsek, který je původně se stavěním. Trápím to, ale nějak jsem to dal a na rampě končíme bo je tma jako v pytli. S počitem, že jsem v cestě nechával erárky jsem tam nechal i jednu Ondrovu lanovici. Slaňuje, vybírá a já si to hasím pod slanění k Malému Havranovi a dám si tam slez sólíčkem. Balíme a s čelovkou se prodíráme lesem. Klasicky probíráme lezbu v okolí šamoný 🙂