V úterý už mě svrbí ruce – bo jsem nelezl 9 dní – a tak kuju plány a Ondra s Honzou Blažkem mají taky chuť. Ze všech variant se nám nejvíc zamlouvá Skála u dopadu, která je blízko Jablonecké přehrady. Je to povětšinou mírně plotnovité, žula s barvou jizerské, ale hladká jakou černostudiční, povětšinou drolivá, mechovatá a ve spárách pavouci. Velikostí je to něco jako Sluneční plotna v Radoňovicích, místama o trošku delší.  Ondra jede dřív a dává si sám Pravou variantu Puklé plotny 6- (je to zde ohodnoceno stupnicí UIAA). S Honzou dorážíme podle hluku – Ondra řval. Měl jsem pocit, že tam je hora lezců, jelikož Ondra řval opravdu nahlas. Dáváme si sedáky a na rozlez dáváme Spáru pro holky 4+. Přemisťujeme se na levý roh, jelikož Honza se dožaduje Cesty pro Elišku 3, kterou Ondra dává zprava Krátkou variantou 4+. Přesouváme se ještě doleva za roh a Ondru láká Plotna pro Lenku 5+. Hnus drolivej dává jenom Ondra a žene se vedlejší hnojárny, Borůvkové cesty 4+. Je to bláto, fuj tajxl a ble. Vracíme se za roh a Ondra pokouší na pravé hraně Schybovačku 6-, ale jeho pokusy jsou marné a tak to vzdává a na závěr si dáme sympatickou Šikmou cestu 5+. Stmívá se, berem čelovky a vracíme se k přehradě, kde nás Ondra opouští a mastí si to k autu (zaparkované u Monči) a s Honzou dáváme koupačku, bo bylo kurva vedro a schladit ve vodě bylo to nejlepší možné zakončení večera.

rsz_img_20150811_185617

 

zbylé fotky jsou na rajčeti 🙂