Po loňském úspěšném zájezdu na Kobylu jsem sliboval, že výstup můžeme zopáknout pro další zájemce . Ve čtvrtek 6. 8. jsme tedy přešli od slov k činům.
Ze start pointu LBC Zahrada vyrazil vůz se čtyřčlennou posádkou: Petr Š, Terka F, Vlasta V a Onra R. Za námi měl ještě následovat Oldřichovský vůz s Davidem a Kuldou.

Přístup ke skále jsem vedl neomylně. Zúročil jsem zkušenosti z Höllentalu a odvedl jsem nás kamsi do svahu. Naštěstí jsme byli vyzbrojeni Petrem a ten zase systémem “Gde Proboha Su”, takže na druhý pokus jsme skálu objevili a nezbylo než se pokusit o výstup.

V naší výstupové linii se právě jedna dvojka činila. Shlédli jsme jejich prvovýstupce, jak si s traverzem zabojoval a posléze zvítězil. Navázali jsme se po 30 metrech, vytyčili strategii posunu lezců, abychom se příliš nehromadili na štandech a šli na to.
Podle mě je nejhorší traverz začít, rozhodnout se kde a jak. Když v něm už lezec je, tak to jde. Jen ještě poslední překvápko, že kruh je až za hranou a trochu výš, takže je potřeba k němu popolézt nahoru.
Bohužel ještě ani prvolezec předchozí dvojky nebyl na dalším štandu, takže jsme museli čekat na jeho dolez a odlez druholezce než mě Petr mohl následovat. Pak měli problém odejít z dalšího štandu, tak další čekání. Aspoň jsem odlezl o dva kruhy výš, abych uvolnil místo pro dolez Terky.
Naši předlezci další postup nevyřešili. Slanili se slovy, že už toho mají dost, a že nemají čas to pokoušet dál. Takže jsme mohli postupovat dál: já na štand, Petr ke mě a Vlasta jako náš silný koncový hráč k Terce. Středoví lezci mají v traverzu psychickou výhodu oboustranného jištění. Koncoví mají výhodu větší dávky adrenalinu 🙂
Poslední délku se mi povedlo vzít trochu jinudy, příliš zleva. Navíc jsem tam měl horkou chvilku, když jsem utrhl jeden velký chyt. Naštěstí jsem se ještě tou dobou držel druhou rukou, takže dobrý, ale dodatečně mi zatrnulo. Inu písek.
Postupné dolézání podle domluveného systému, fotografování, zápis do knížky, skupinové foto…

Kobyla_20150806_1
Sjíždíme za začínajícího šera.

Nedá mi to a pod slaněním s horním jištěním pokouším Českou cestu. Poprvé dělám nad druhým kruhem chybu, ale na druhý pokus se mi daří. Třeba někdy…, ale chtělo by to ještě trochu pocvičit a rozvrhnout jištění.

Kobyla_20150806_2

Tma houstne každým okamžikem, tak hajdy do auta a domů…