Po domluvě s Rejskem se těším na sobotní Skalák – no konečně. Je to letos po prvé, nepočítám-li obhlídku s Kuldou. V Turnově kupujeme nějaký to jídlo a jupí do skal. Rejsek nabírá vodu vedle Kořenského pramene a za chvíli se před námi po pravé straně tyčí Kapelník. Rejsek míří na Sfingu, já ho oddaně následuji. Slíbil mi ten dobrý konec lana a to já rád přijímám. Na vyvádění se opravdu necítím. Lezeme N.C. IV na předskalí a z důvodu dvojky, co leze před námi a dolézá vrchol Sfingy, Rejsek leze na Večerní věž N.C. III. Jen se uvolní Sfinga, dolézáme na její vrchol. Je azuro, super panoramata, je to prostě úžo. Posedíme, podíváme, zapíšem se a jdeme ještě na Večerní J. hranu IV. Rejsek se ne a ne za hranu (pravou) dostat a tak to bere spíše středem stěny, což je dle mě spíš JZ stěna V. Jeřábí láká svojí Čabelkovou cestou VI, která má hvězdičku. U kruhu Rejsek váhá a tak s rozvahou odsedá, popřemýšlí a dolézá. Mě nejvíce v této cestě potrápila závěrečná spára. Sedíme tam ještě s jednou partou co vylezla Údolní VII. Hovoříme o Podmokelský a zdá se, že jsem udolal Rejska na její Údolku V. Než tam půjdem, tak Rejsek chce na Lengáčovu skálu za Dominsteinem. Jde tam asi N.C. IV, ale nejsem si úplně jist (to se ještě musím dozeptat), ale klíčový krok před vrcholem mu rozhazuje sandál. Vrací se do díry pod posledním postupovým jištěním. Zkouši to ještě jednou, ale nic, takže trošku bobky, ale slézá dolů a tím si svůj denní limit lezby vyčerpal. Jdeme se sice ještě na Podmokelskou podívat, ale to je tak asi všechno, čeho se dočkám. Na příště jsme spolu domluvený, že ji dáme … 🙂