Po týdnu se vracíme na Vajoletky. Usoudili jsme, že cest tady máme ještě dost. Tentokrát naši sestavu posílil David, takže se seskupujeme do dvou dvojek: Ondra + Vlasta, David + Jana.
Když přemýšlím čím začít na rozjezd, dostává mě Vlasta dotazem: “A musíme se rozcvičovat?”
Takže jdem do “Jankovité” na Velkou věž.
Pak mě Vlasta naviguje do “Cesty pro Tádu”. Tu jsem lezl poprvé. Dobré, dlouhé.
David odjíždí dřív, takže ve trojici dáváme finální “Bleskovou hranu”. Nahoře nad kruhem přibyl ještě jeden borhák, což hodnotím pozitivně. Z balkónu pak spárkou nad balvanem nahoru a ke slaňáku. Krkavci na balkóně letos nebydlí, takže nic zavřeného není.

Cesty dlouhé, takže za mě a Vlastu:
– Jankovitá VI (Velká věž)
– Cesta pro Tádu VI (Velká věž)
– Blesková hrana VII (Malá věž)

Cestou do Křižan jsme zjistili, že chudák Felucha ztrácí cestou nějaké tělní tekutiny. Později identifikovaná naprasklá palivová hadička. Domů jsme naštěstí dojeli (spotřebu radši nezjišťuju).
Nezbylo, než zalehnout pod romanticky rozkvetlou třešeň a provést odbornou opravu.

OpravaAuta1

Myslím, že ani profesionál by to barevně nezvládl lépe. (Ta trubička je stará rok a půl. Měněná před technickou.)

OpravaAuta2